Přílohy pro změnu 2

Nabízím další sadu příloh, které se nevaří tak často a mohly by oživit i váš domácí jídelníček.

Halušky

Halušky vybírám jako prvního vyslance příloh ze syrových brambor - dají o něco méně práce než bramborové knedlíky či šišky a hlavně,  dají se připravit podstatně rychleji. Pokud tedy máte ten správný grif, tedy recept.

Když jsme v mládí jezdili do slovenských hor, občas se nám poštěstilo na halušky s brynzou narazit. Nebyly tak běžné, jak by si člověk představoval. A také jsme jen těžko sháněli nějaký použitelný recept, v 70. letech moc kuchařských knih ještě neexistovalo. V starších, předválečných receptech zase byly haluškami nazývány obyčejné flíčky.

Ještě před pár lety jsem se do pokusů s haluškami taky nepouštěla, radši jsem používala ty ze sáčku. Dokonce "haluškár" jsem si kvůli tomu koupila. Stačí i ten ve tvaru struhadla. A když už jsem ho měla, překonala jsem i svoji nechuť a dopracovala jsem se k přípravě halušek z brambor a hladké mouky. Nedávno jsem ještě dostala při diskuzi nad mým blogem s rodilou Slovenkou další upřesňující radu, která byla tím posledním dílkem do skládačky dokonale jednoduchého receptu.

Na halušky stačí nastrouhané brambory zvážit a mouky dát polovinu jejich váhy, z půl kila brambor je halušek hromada. Přidá se jedno vajíčko a trochu soli. Příliš tuhé těsto nepůjde protlačovat otvory, příliš řídké se rozvaří na lepidlo. Halušky mají být co nejmenší, prý haluškár má otvory příliš velké, ale já jsem ho stejně použila - uvařené jsou, než těsto stihnete protlačit do vody. Je dobré je hned trochu omastit  - my si je dali naposledy se špenátem a s pečeným masem. Slanina se zelím nebo brynzou z nich udělá samostatné jídlo. Pokud nemáte brynzu, doporučují zas jiní známí se slovenskými kořeny použít  tavený sýr - ten totiž, jak jsem jednou sledovala slovenské Prostřeno-Bez servítky, se tam používá asi tak široce, jako v Čechách eidam třicítka, aspoň ten dojem jsem z toho měla!

Žemlové knedlíky

Když chystám svátečnější pokrm, často ho servíruju právě s žemlovými knedlíky. Taky existují v mnoha variantách a pod různými názvy. Zkoušela jsem různé poměry surovin. V každém případě však dám hodně petržele, hodně vajec a muškátový oříšek. Mléka a mouky přidám naopak velice málo, aby knedle nebyly tuhé. Někdy použiju obyčejné rohlíky, jindy toustový chléb.

Na čtyři porce vezmu 500 g toustového chleba nebo 10 rohlíků, 5 vajec, 125 g másla. Nejprve nakrájím pečivo na kostičky a dám rozpustit máslo. Celá vejce rozšlehám s trochou mléka, osolím a opepřím a obojí naliju na pečivo. Zjistila jsem, že sníh není nutný, žádný rozdíl ve výsledku jsem nepoznala. Trochu promíchám. Než se housky nasáknou, nakrájím ještě velkou hrsť petržele a pokud se to hodí k jídlu, lehce orestuju půl cibule nadrobno. Do knedlíků se dá přidat pro zjemnění i více surovin - třeba žampiony a šunka (podle Z. Pohlreicha). Ještě ten muškátový oříšek, a pak už je nejlepší se do hmoty pustit rukama - musí se lepit, ale držet trochu pohromadě. Lze přidat mléko nebo mouku či strouhanku, je-li příliš řídká.

Dělám koule téměř velikosti tenisáku, pevně je mačkám do sebe. Vařím na páře kolem 10 minut, menším stačí 5-7 minut. K masu se šťávou i omáčkou chutnají skvěle, navíc je lze snadno ohřát i zmrazit a díky máslu nejsou suché. Dají se jíst i se špenátem či zelím.

Cibulová kaše

Do třetice přidávám tip na přílohu, kterou zvládne každý. Je to poměrně blízká příbuzná šťouchaných brambor, ale o něco jemnější. Naučila mě ji před lety kamarádka. Do bramborové kaše zamícháme orestovanou cibulku v množství nejméně jedna cibule na porci.

Spíše k zimním jídlům se hodí lepenice, kterou znám jako bramborovou kaši s kysaným zelím. Se sterilovaným to není tak dobré a bez mléka také ne.

A ještě aktuální připomínka - velikonoční tipy ode mne hledejte vpravo v Zajímavých článcích.