Kdo úšelo jí, unikne zbloudění
Zatímco o původu slova víme málo (příbuzné s :ucha, jícha, jíška, ztráta počátečního j), o receptu prakticky nic.
Úšelo mohla být zelňačka z "bečkového" zelí, jinde smetanová polévka s vařenými vejci a klobásou. Kdybyste někdo měl další indicie, sem s nimi. Trochu pátrám po tradičních pokrmech ke všem svátkům, tak jsem na úšelo narazila. Co jinak méně známého ještě patřilo k obřadním velikonočním jídlům? Některé se objevují v různé dny, opakují se a mění podle lokality. Pravidla to nebyla nijak striktní, ale inspiraci určitě nabízejí.
Preclíky, původem postní pečivo, jsou populární hlavně v Německu. Jak to bývá, nejsou cizí celé střední Evropě, a to už od prvního tisíciletí: slušná tradice, ne? Na Černou či liščí neděli, to je první postní neděle, prý panímámy pekly preclíky v noci, aby je pak navěsily dětem na proutky, které nastrkaly po zahradě, že jim je donesla liška nebo nějaké jiné zvíře, i čáp. Preclíky se pekly i o Zeleném čtvrtku. V postě byly slané, potom sladké, tedy máčené v cukrové vodě. Není to nic zvláštního, takové houskové těsto. Uvádím poměr už upravený, v původním bylo moc droždí:
500 g polohrubé mouky, 60-80 g sádla, 1,5 lžičky cukru, 1 žloutek, 20 g droždí, 250 ml mléka pokojové teploty, sůl a kmín na posypání, volitelně 3 lžíce sody na louhování.
S těstem není třeba se nijak párat. Dala jsem do robotu mléko, do něj nadrobila droždí, přidala žloutek a cukr, sádlo, mouku a sůl a míchala vše najednou, až se udělalo pružné těsto, které jsem nechala kynout tak půl-tři čtvrtě hodiny.
Preclíky jsem tvarovala z válečků na malíček silných a dlouhých asi 40 cm, kratší se spečou dohromady. Dala jsem je do chladu, aby zatuhly, asi na půl hodinky. Pak jsem si předehřála troubu a připravila lázeň. Část preclíků jsem máčela u zkušební várky jen ve vodě, pak jsem přidala sodu (ty 3 lžíce jsou na litr vody), že to porovnám.
Precle jsem nabírala děrovanou obracečkou, tak půl minutky nechala ve vodě, až pěkně vyplavaly a zvětšovaly se. Na plechu jsem je posypala hrubou solí a kmínem. Pekla jsem dozlatova, spíše pomaleji (180 st.). Rozdíl v barvě, který by loužení v sodě mělo zařídit, byl nepatrný. Vypadaly pěkně, nepravidelnosti se vyrovnaly nakynutím. Nechala jsem je volně schnout. Ale vcelku všem chutnaly, ač jsou sušší (to ten postní fecept).
Něco zeleného na Zelený čtvrtek, to byl i medvědí česnek, nejen kopřivy, šťovík a luštěniny. Pražané na něj a na česnek podivný chodili třeba do Šárky, do Liboce, k Botiči. Letos ho trochu mám. Zpracovávám ho do oleje, jak mám ozkoušené. Nemá moc smyslu ho vařit či drtit na kaši, nejlepší je k něčemu ho přidávat bez tepelné úpravy, což právě naložení v oleji velmi usnadní, a to dlouhodobě. Jinak samozřejmě čerstvý se dává se i k pečínkám, do nádivek sekanin a různých "vaječin", skvělý je v tvarohové pomazánce.
Na Velký pátek nesměla chybět ryba, ať už skutečná nebo z těsta - odtud pocházejí keramické formy ve tvaru kapra. Jedly se i houby. Kváskové kyselo se tedy rovněž hodí.
O Bílou sobotu se už pekly nádivky, sekaná, jedly se klobásy, nic z toho se totiž za maso nepovažovalo. Chystalo se pečivo - vrkoče, mazance, medovníky a připravovaly se pokrmy na neděli. Krom pečené drůbeže a mladého masa patří k velikonočnímu hodování i štóly, dělají se z kynutého i tvarohového těsta. Ta tvarohová je dokonce oblíbenější a chutnější, však kynutého pečiva je výběr dostatečný. Recept je snadný, štóla vydrží, tak jsem se k ní po vyzkoušení jiných receptů zase vrátila. Podle rodinné tradice ještě nesmí chybět jarní dort, ale neděláme ho každý rok.
Menu na Boží hod velikonoční zahajovalo po příchodu z kostela společné pojedení posvěcených vajec a mazance, následovala polévka - někde speciální "božíhodka" se sýrem, sucharem a vejcem. Přesný recept jsem rovněž nenašla :(
Drůbež vystřídala pečínka a uzené. V posledních letech kupuji jehněčí kýtu, mladé maso se krásně peče, třeba takto. Česnek, byliny, bílé víno a slanina chybět nesmí.
Pro koledníky na Velikonoční pondělí se podávala "šmigrustovka", vydatná polévka se smetanou, vejcem a klobásou. Zdá se mi trochu nadbytečná ta kombinace chutí: vývar z uzeného, zahuštěný smetanou a žloutky, k tomu kus bůčku a nožka klobásy, ještě vejce natvrdo, pepř, křen, ocet a feferonka. Jinde koledníci dostávali sekanou s vejci, vejce v omáčce a další jídla s vejci, šunku, víno, rosolku, bábovku (mazanec).
Nejvíc uspěju s nádivkou a sekanou s vejci, ale bude i kyselo a jehněčí. Je to už můj způsob, jak se navracet k starým tradicím. Ta jídla měla svůj význam, zjevnou i skrytou symboliku, řídila se různými pravidly i možnostmi probíhající sezóny. To mi dává smysl, na rozdíl od dnešních reklamně vyprázdněných Velikonoc.
Jaroslava Kadlasová
Zrnka všehochuti
Po delší odmlce přicházím v této rozjitřené době s novou knížkou vyprávění o vaření a cestování. Snad nabídne čtení pro chvíle relaxace.
Jaroslava Kadlasová
Podzimní menu od polévek po moučník
Nevíte, co zase vařit? Nabízím inspiraci ze své každodenní kuchyně. Nic komplikovaného, žádné zvláštní suroviny, přesto i něco méně tradičního. Jdete do toho - vyzkoušíte?
Jaroslava Kadlasová
Podzimní vaření od polévek po moučník
Nevíte, co zase vařit? Nabízím inspiraci ze své každodenní kuchyně. Nic komplikovaného, žádné zvláštní suroviny, přesto i něco méně tradičního. Jdete do toho - vyzkoušíte?
Jaroslava Kadlasová
Vaření do kouta
Proč do kouta? Tam totiž, za plachtou koutnicí, trávila šestinedělí v dobách chaloupek každá čerstvá matka. Příbuzné a sousedky jí tam donášely posilující pokrmy, polévky i rosolku, než se trochu vzpamatovala.
Jaroslava Kadlasová
Crazy Cake
Cože? Bez vajec, bez másla, bez mléka? A dobrá buchta? Jen pár ingrediencí? Tak jednoduché? A navíc s příběhem?
Jaroslava Kadlasová
Středověk v kuchyni podle Vilemíny
Nabídku, abych s dalšími spřátelnými foodlovery připravila středověké občerstvení pro Muzejní noc v Městské knihovně v Praze, jsem nemohla odmítnout! No nemám já práci snů?
Jaroslava Kadlasová
Přijďte na Restaurant Day - již tuto sobotu!
Ani nemám čas na blogování, když jsem připravovala tento jednodenní festival amatérských kuchařů. Koná se celosvětově a na mnoha místech, to zjistíte na mapě. Ale já vás zvu do zahrady knihovny na Hradčanech, Pohořelec 25.
Jaroslava Kadlasová
Kváskový chléb a já
Taky vám připadají všechny ty rady překombinované a složité? Žádný strach, vždyť chleba je jen mouka a voda! A trochu práce. Lidstvo ho peče už od pravěku, tak to přece nemůže být taková věda.
Jaroslava Kadlasová
Tradice v kuchyni - polévka z bylin od Retyšky
Divoké byliny k vaření se dneska už prodávají i v hypáči. To je ten pokrok...ale tradičně se využívalo vše, co bylo jedlé a dosažitelné. Hledat jedlé lupení v přírodě může být i docela dobrá zábava.
Jaroslava Kadlasová
Trocha pečení k vyhnání Zimy
Smrt nesem ze vsi, Nový líto do vsi...pálení a topení Moreny patřilo k zvykům uplynulé neděle, zvané Smrtná. Na zahnání vlezlé zimy si můžeme aspoň upéct nějaké snadné koláče.
Jaroslava Kadlasová
Postní období a odlehčování v kuchyni
Omezit se v jídle nezaškodí řadě z nás, proti tomu se dá máloco namítat. Navíc v souladu s ročním obdobím i křesťanskou tradicí je k tomu teď ta nejvhodnější doba. Neošívejte se už předem, neznamená to přece bez chuti.
Jaroslava Kadlasová
16. květen, to je Restaurant Day
Říkáte si: Cože, cože to zas je? Nebo jste už slyšeli o tomto jednodenním festivalu amatérských pop-up restaurací? Je to zkrátka světově vyhlášený svátek jídla, které může ten den nabízet každý... každý, kdo si na to troufne!
Jaroslava Kadlasová
Končí nám advent
A máme s ním spojeny hlavně ty vánoční přípravy. Na psaní nebylo času, ale vařila jsem o 106. Teď poslouchám Hovada boží a jiné oblíbené písně, adventní svíce dohořívají, jmelí visí, cukroví i černá omáčka si leží na balkóně. Už vidím, že to snad stihnu, zbývá pár položek na seznamu nejnutnějšího.
Jaroslava Kadlasová
Překvapivě chutné moučníky z brambor
Vyzkoušela jsem tyto starší a méně používané recepty a mám dobrou zprávu: chutnají skvěle, jak jsem ověřila na poměrně širokém vzorku lidí. A vystačíte s pár běžnými surovinami.
Jaroslava Kadlasová
Zmrzliny ze zeleniny
Podzim hýří zeleninou ve všech barvách a chutích, občas se udělá nečekané teplo - babí léto svatováclavské i terieziánské máme ještě před sebou, tak bych řekla, že zmrzlinový zeleninový dezert by k němu mohl tak akorát ladit.
Jaroslava Kadlasová
Trik na zeleninu? Moučníky!
Dobře, jasně, nebude to fungovat stoprocentně, ale co zkusit odpíračům zeleniny ji podat ve formě nějakých buchetek, dortíků, koláčů či zmrzlin? Pár receptů se už u nás uchytilo v dobách dávných i nedávných.
Jaroslava Kadlasová
Zavařujete?
Ovoce i zelenina je dostupná prakticky celoročně, a tak zavařování má smysl asi jen v případě vlastní úrody. Leda by vás to bavilo aspoň jako mě a chtěli jste vyzkoušet nějaké speciality.
Jaroslava Kadlasová
O noci svatojánské i o slunovratu
Jaro přechází do léta a za pár dnů jsou tu oslavy slunovratu i svatojánské ohně, tedy dny tradičně plné kouzel a příležitostí k bujarým zábavám i všelijakému milostnému čarování, jak napovídají i klasici ve Snu noci svatojánské či baladě o lesní panně.
Jaroslava Kadlasová
Dá se vařit podle historických kuchařek?
Když propaguji historické e-kuchařky, často padne otázka, zda se podle nich dá dnes vařit.
Jaroslava Kadlasová
Pozvánka na Svět knihy 17. května
Vilemína uvaří podle starých e-kuchařek a taky něco přečte. Už je to tak, v sobotu 17. 5. o 10 do 11 budu vařit ve festivalové kuchyňce menu podle Retyšky a od 12 následuje na stánku iDnesu autorské čtení.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 84
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1143x