Jaro přechází do léta a za pár dnů jsou tu oslavy slunovratu i svatojánské ohně, tedy dny tradičně plné kouzel a příležitostí k bujarým zábavám i všelijakému milostnému čarování, jak napovídají i klasici ve Snu noci svatojánské či baladě o lesní panně.
Oslavy narození svatého Jana Křtitele (z 23. na 24. června) navazují na předkřesťanské oslavy slunovratu (21. června), které měly původně potlačit, ale jak už to tak bývá, vše se propojilo. Svatojánské ohně, pálené na nejvyšších kopcích, symbolizují slunce, které je na vrcholu sil. Ohně se pro získání síly přeskakují, zapalují se v nich košťata a metly, které se vyhazují do výše nebo se jimi krouží. Oslavuje se plodnost, hojnost, budoucí sklizeň. Léčivé byliny mají tu noc obzvláštní sílu. Hořícími bylinami se žehná i dobytku.
Provozuje se milostná magie, dívky vijou věnečky a hážou je do vody. Poklady se otvírají, skály rozestupují, propojují se světy. Symbolizují to i svatojánští broučci - světlušky. Atmosféra je poněkud nevázaná, píše se i tom, že v tuto dobu neplatila pravidla věrnosti a že nejvíc dětí se rodilo devět měsíců po svatém Janu.
Poohlédla jsem se po různých způsobech slavení svatojánského předvečera či slunovratu a hledala nějaké typické pokrmy, které se se nim vztahují.
V plném jaru krávy nejvíce dojily, pak už svatý Jan ubéře mléka džbán. Mléko se nejefektivněji uchová ve formě tvarohu - na zimu ho naši předkové dotvrda usušili v podobě homolek: ano, to jsou ty, co na ně šup do komůrečky ten nejmenší, na kterého nezbyla kašička od myšky. Dřevěné klícky, podobné ptačím, co se vídají ve skanzenech, ty byly právě na jejich sušení. V zimě se homolky roztloukly v hmoždíři, spařily horkým mlékem a s vejci a cukrem se udělala nádivka do buchet, někdy nazývaná sejrová (K. Skopová).
Tvaroh se dával i uležet s pivem a snad se jedl i čerstvý s bylinami, které v této době jen bují.Taky se hodně používala tvarohová těsta, však známe tvarohové koblihy od Retyšky, tvarohové štóly, trojhránky, knedlíky a další. Nesmíme zapomenout na kopr. A že vajec bylo taky dost, i koprovka s vejci patřila k začátku léta.
Magická svatojánská noc byla příhodná nejen pro sběr bylin, ale i nezralých ořechů na Svatojánský likér (zdroj). Tak rychle najděte recept a než se setmí, vyražte na ořechy. Stačí jich pětadvacet kusů na litr alkoholu. I kompot se z nezralých ořechů dělá. Mám původní recept v Retyšce i v Sandtnerce, ale to mi připadá všechno moc komplikované. Ořechy totiž snadno zkvasí, zplesniví nebo se jinak zvrhnou, není to s nimi jen tak, proto se zavařují na etapy. Použitelný rozumný recept a důkladné vysvětlení všech souvislostí najdete na zkvašeno.
Do svatého Jana se také sklízí chřest, pak už jeho sezóna končí - nechává se růst, aby zesílil. Našla jsem ještě zmínku o pečivu, připomínajícím slunce, smažily se i boží milosti a různé vdolky.
Červen je podle sezóny spojený s jahodami a třešněmi, objeví se i houby - hřiby. Bezové květy letos vykvetly dříve, jistě někdo naložil bezinkový sirup nebo i šumivou limonádu. Nechci zapomenout na rebarboru, ale letos jsem k ní ještě nepřišla. Tu naši, zelenočervenou, je potřeba oloupat (jde to snadno) a spařit, nedejte se zmást recepty z anglosaských zemích, kde ji používají rovnou - roste tam jiná odrůda, více červená a jemnější, proto to jde. Ovšem autoři receptů to nerozlišují, tak pozor. Saláty i květáky máme už celý rok, ale nyní je jejich pravý čas. Objeví se i rané zelí.
Inspirovat nás mohou i seveřané, pro které je svatojánská noc druhým nejvýznamnějším svátkem po Vánocích. K oslavám patří i popíjení alkoholu, ve Finsku sauna a ve Švédsku celá řada tradičních pokrmů – naložený sleď, nové brambory se zakysanou smetanou a čerstvým koprem, losos, masové kuličky, červená syrová cibule a jako dezert první jahody se šlehačkou či jahodový dort. Jinak je to velmi podobné - i tam se zapalují ohně či vztyčují májky. Obchody mnohde zavírají už v poledne, začínají i letní prázdniny.
Ať už budete slunovrat či svatojánskou noc slavit či nikoli, snad vás budou inspirovat aspoň některá zmíněná jídla, která k začátku léta patří.
