Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo úšelo jí, unikne zbloudění

25. 03. 2016 9:59:35
Docela aktuální, ne? A pojedli jste již dnes úšela? Co že to je? Postní polévka, která se váže k Velkému pátku.

Zatímco o původu slova víme málo (příbuzné s :ucha, jícha, jíška, ztráta počátečního j), o receptu prakticky nic.

Úšelo mohla být zelňačka z "bečkového" zelí, jinde smetanová polévka s vařenými vejci a klobásou. Kdybyste někdo měl další indicie, sem s nimi. Trochu pátrám po tradičních pokrmech ke všem svátkům, tak jsem na úšelo narazila. Co jinak méně známého ještě patřilo k obřadním velikonočním jídlům? Některé se objevují v různé dny, opakují se a mění podle lokality. Pravidla to nebyla nijak striktní, ale inspiraci určitě nabízejí.

Preclíky, původem postní pečivo, jsou populární hlavně v Německu. Jak to bývá, nejsou cizí celé střední Evropě, a to už od prvního tisíciletí: slušná tradice, ne? Na Černou či liščí neděli, to je první postní neděle, prý panímámy pekly preclíky v noci, aby je pak navěsily dětem na proutky, které nastrkaly po zahradě, že jim je donesla liška nebo nějaké jiné zvíře, i čáp. Preclíky se pekly i o Zeleném čtvrtku. V postě byly slané, potom sladké, tedy máčené v cukrové vodě. Není to nic zvláštního, takové houskové těsto. Uvádím poměr už upravený, v původním bylo moc droždí:

500 g polohrubé mouky, 60-80 g sádla, 1,5 lžičky cukru, 1 žloutek, 20 g droždí, 250 ml mléka pokojové teploty, sůl a kmín na posypání, volitelně 3 lžíce sody na louhování.

S těstem není třeba se nijak párat. Dala jsem do robotu mléko, do něj nadrobila droždí, přidala žloutek a cukr, sádlo, mouku a sůl a míchala vše najednou, až se udělalo pružné těsto, které jsem nechala kynout tak půl-tři čtvrtě hodiny.

Preclíky jsem tvarovala z válečků na malíček silných a dlouhých asi 40 cm, kratší se spečou dohromady. Dala jsem je do chladu, aby zatuhly, asi na půl hodinky. Pak jsem si předehřála troubu a připravila lázeň. Část preclíků jsem máčela u zkušební várky jen ve vodě, pak jsem přidala sodu (ty 3 lžíce jsou na litr vody), že to porovnám.

Precle jsem nabírala děrovanou obracečkou, tak půl minutky nechala ve vodě, až pěkně vyplavaly a zvětšovaly se. Na plechu jsem je posypala hrubou solí a kmínem. Pekla jsem dozlatova, spíše pomaleji (180 st.). Rozdíl v barvě, který by loužení v sodě mělo zařídit, byl nepatrný. Vypadaly pěkně, nepravidelnosti se vyrovnaly nakynutím. Nechala jsem je volně schnout. Ale vcelku všem chutnaly, ač jsou sušší (to ten postní fecept).

Něco zeleného na Zelený čtvrtek, to byl i medvědí česnek, nejen kopřivy, šťovík a luštěniny. Pražané na něj a na česnek podivný chodili třeba do Šárky, do Liboce, k Botiči. Letos ho trochu mám. Zpracovávám ho do oleje, jak mám ozkoušené. Nemá moc smyslu ho vařit či drtit na kaši, nejlepší je k něčemu ho přidávat bez tepelné úpravy, což právě naložení v oleji velmi usnadní, a to dlouhodobě. Jinak samozřejmě čerstvý se dává se i k pečínkám, do nádivek sekanin a různých "vaječin", skvělý je v tvarohové pomazánce.

Na Velký pátek nesměla chybět ryba, ať už skutečná nebo z těsta - odtud pocházejí keramické formy ve tvaru kapra. Jedly se i houby. Kváskové kyselo se tedy rovněž hodí.

O Bílou sobotu se už pekly nádivky, sekaná, jedly se klobásy, nic z toho se totiž za maso nepovažovalo. Chystalo se pečivo - vrkoče, mazance, medovníky a připravovaly se pokrmy na neděli. Krom pečené drůbeže a mladého masa patří k velikonočnímu hodování i štóly, dělají se z kynutého i tvarohového těsta. Ta tvarohová je dokonce oblíbenější a chutnější, však kynutého pečiva je výběr dostatečný. Recept je snadný, štóla vydrží, tak jsem se k ní po vyzkoušení jiných receptů zase vrátila. Podle rodinné tradice ještě nesmí chybět jarní dort, ale neděláme ho každý rok.

Menu na Boží hod velikonoční zahajovalo po příchodu z kostela společné pojedení posvěcených vajec a mazance, následovala polévka - někde speciální "božíhodka" se sýrem, sucharem a vejcem. Přesný recept jsem rovněž nenašla :(

Drůbež vystřídala pečínka a uzené. V posledních letech kupuji jehněčí kýtu, mladé maso se krásně peče, třeba takto. Česnek, byliny, bílé víno a slanina chybět nesmí.

Pro koledníky na Velikonoční pondělí se podávala "šmigrustovka", vydatná polévka se smetanou, vejcem a klobásou. Zdá se mi trochu nadbytečná ta kombinace chutí: vývar z uzeného, zahuštěný smetanou a žloutky, k tomu kus bůčku a nožka klobásy, ještě vejce natvrdo, pepř, křen, ocet a feferonka. Jinde koledníci dostávali sekanou s vejci, vejce v omáčce a další jídla s vejci, šunku, víno, rosolku, bábovku (mazanec).

Nejvíc uspěju s nádivkou a sekanou s vejci, ale bude i kyselo a jehněčí. Je to už můj způsob, jak se navracet k starým tradicím. Ta jídla měla svůj význam, zjevnou i skrytou symboliku, řídila se různými pravidly i možnostmi probíhající sezóny. To mi dává smysl, na rozdíl od dnešních reklamně vyprázdněných Velikonoc.

Autor: Jaroslava Kadlasová | pátek 25.3.2016 9:59 | karma článku: 10.60 | přečteno: 354x

Další články blogera

Jaroslava Kadlasová

Podzimní menu od polévek po moučník

Nevíte, co zase vařit? Nabízím inspiraci ze své každodenní kuchyně. Nic komplikovaného, žádné zvláštní suroviny, přesto i něco méně tradičního. Jdete do toho - vyzkoušíte?

12.10.2016 v 8:13 | Karma článku: 14.96 | Přečteno: 1131 | Diskuse

Jaroslava Kadlasová

Podzimní vaření od polévek po moučník

Nevíte, co zase vařit? Nabízím inspiraci ze své každodenní kuchyně. Nic komplikovaného, žádné zvláštní suroviny, přesto i něco méně tradičního. Jdete do toho - vyzkoušíte?

11.10.2016 v 9:00 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 272 | Diskuse

Jaroslava Kadlasová

Vaření do kouta

Proč do kouta? Tam totiž, za plachtou koutnicí, trávila šestinedělí v dobách chaloupek každá čerstvá matka. Příbuzné a sousedky jí tam donášely posilující pokrmy, polévky i rosolku, než se trochu vzpamatovala.

5.8.2016 v 11:12 | Karma článku: 17.58 | Přečteno: 904 | Diskuse

Jaroslava Kadlasová

Crazy Cake

Cože? Bez vajec, bez másla, bez mléka? A dobrá buchta? Jen pár ingrediencí? Tak jednoduché? A navíc s příběhem?

28.7.2016 v 9:00 | Karma článku: 10.11 | Přečteno: 665 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Luděk Mazurek

Integrace po muslimsku!?

Tzv. „integrace“ muslimských imigrantů už v zemích EU spolkla miliardy a miliardy Euro. A výsledek? Jediné, co se spolehlivě podařilo do Evropy importovat a „integrovat“ je přetrvávající islámský vražedný terorismus a izolovanost.

18.8.2017 v 18:09 | Karma článku: 30.81 | Přečteno: 745 | Diskuse

Karel Trčálek

Islamistický teror je jen kouřová clona

Jestliže je islamistický teror zvěstováním soudného dne, pak nemůže nemít svoji cenu. Oddělila se od Homo sapiens sapinens evoluční vývojová větev, kterou jsou muslimové? Čtěte grafomanské bláboly, budete moudřejší!

18.8.2017 v 17:13 | Karma článku: 12.24 | Přečteno: 787 | Diskuse

Milan Hausner

Na pískovišti, v hospodě i v parlamentu

Kvalita školy se probírá od pískoviště, hospody až po parlament; nyní před volbami budou nepochybně takové diskuze pokračovat a nabývat na síle.

18.8.2017 v 15:50 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 201 | Diskuse

Lubomír Stejskal

I devadesátiletý politik může být modernista

Příkladem budiž současný tuniský prezident Beji Caid Essebsi (*1926). Usiluje o pokrok a rovnost mezi muži a ženami – a dostal se kvůli tomu do kontroverze s některými muslimskými učenci.

18.8.2017 v 15:05 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 169 | Diskuse

Pavel Kovařík

Strážníkem v osmnácti? Kde je problém?

Řady městské policie nově rozšíří mladí rekruti ve věku od osmnácti let. Kritici varují: "Jsou příliš mladí, nezkušení, podléhají emocím" Možná jo, možná ne. Problém vidím jinde. Problém je Škola.

18.8.2017 v 14:33 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 531 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1050

Vilemína, foodblogerka a autorka (Cukr na nitku, Zatracené kyselo).

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.