Zmrzliny ze zeleniny

Podzim hýří zeleninou ve všech barvách a chutích, občas se udělá nečekané teplo - babí léto svatováclavské i terieziánské máme ještě před sebou, tak bych řekla, že zmrzlinový zeleninový dezert by k němu mohl tak akorát ladit.

U libereckého stánku zmrzliny ze Stráže pod Ralskem jsem sice v létě zkusila koprovou, chutnala jako sladká koprová omáčka - taky zajímavé. Do zmrzlinového základu tam přidávají různé chutě slaných pokrmů, ale plný sortiment v jejich domovském podniku jsem zatím nevyzkoušela. Mají v nabídce i mrkvovou a křenovou.

Recepty, které jsem na zeleninové zmrzliny měla já, jsou však podobné - zeleninové pyré se smíchá se základním crème anglaise. Ten jsem připravila z 1/4 l smetany ke šlehání a 1/4 l mléka, které jsem dala pomalu vařit. Zatím jsem ušlehala šlehačem 5 žloutků a 5 lžic moučkového cukru do pěny. Pár lžic svařené smetany s mlékem jsem přimíchala ke žloutkům a vše vlila zpět do smetanové směsi. Chvilku jsem vařila, ochutila jsem ještě vanilkovou esencí. Je to něco báječného a vlastně vůbec nic složitého. Jestli se na zeleninové chutě necítíte, zkuste určitě krém zmrazit i samotný.

Na dýňovou zmrzlinu jsem část krému nalila do menší misky a spojila s dýňovým pyré, zvýraznila whiskou a už tak to chutnalo slibně. Může se přidat koření - skořice, zázvor, muškátový oříšek, ale šetřila jsem s ním, nemělo by ostatní chutě přebít. Dala jsem směs mrazit a k podávání ozdobila trochou griliáše: do karamelu jsem vmíchala sezam a nadrobené perníčky, přidala lžíci whisky. Dýně bylo na objem stejně jako základního krému, ale stačila by tak třetina. Pyré mohlo být jemnější, zato griliáš bodoval.

Čokoládová zmrzlina z červené řepy vyžaduje ještě mezikrok - výrobu čokoládové zmrzliny. Prostě nalijeme základní krém zahorka na nalámanou čokoládu. Na celé uvedené množství je jí třeba 100 g, dělala jsem z poloviny. To je teprve bomba, plná sametová chuť čokolády...a ani červená řepa tomu neuškodí, když se jí přidá přiměřené množství, které hutnou směs trochu odlehčí, řekněme opět tak třetina objemu. Dozdobit lze dle fantazie, takové višně v alkoholu nemůžou nic pokazit.

 A do třetice něco méně náročného po všech stránkách - avokádový sorbet. Avokádo je botanicky vzato ovoce, ale máme ho zažité spíše naslano. V salátu, guacamole, jako pomazánka nebo s krevetami chutná báječně. A jeho smetanová konzistence se uplatní právě i u moučníků.

Sorbet je na přípravu velmi snadný. Recept prý má původ u Betty McDonald (Vejce a já ap.), kterou jsem v mládí přečetla několikrát dokola, ale nevzpomínám si na něj. Možná mi tehdy avokádo připadalo moc exotické, abych si to zapamatovala, anebo se recept v knihách neuvádí.

Na dvě akorát tak zralá avokáda jsem přidala kousek (asi 5 cm) oloupané okurky, z které jsem odkrojila i semínka. K tomu stačí trochu citrónové šťávy, 1-2 lžíce cukru a vše pěkně rozmixovat. Dala jsem zmrazit a pak si už jen pochutnávala na zelené lahodě vyloženě smetanové konzistence. Podává se k ní i šlehačka, lehce oslazená a okyselená citrónem. Ozdobila jsem limetkovou kůrou, ale pozor - nezávadná je jen kůra citrusů vyrostlých v EU.

Tipy: každé pyré rozmixujte hodně dohladka, směs přislaďte a okořeňte silněji, než má chutnat po zmražení - zelenina hodně chuti vytáhne. Ač smetanovožloutkový základ byl vydatný, po smíchání se zeleninou se rozředil a nejsmetanověji paradoxně chutnal avokádový sorbet :)

Zmrzliny jsou dobrým trikem, jak zeleninu v jídelníčku učinit atraktivní nebo jak předložit něco zvláštnějšího hostům, zvědavým na vaši specialitu. I ti, kterým zeleninové zmrzliny nezachutnají, o tom jistě budou všude mluvit!